- 27.4.2008 Kost
Ahoj
všichni, sice trochu pozdě, ale přece…Náš výlet začal jako vždycky
taťka nás dovezl na pumpu kde jsme přestoupily k Hance a Bellince a
spokojeně jely směr Kost. Cesta nebyla až tak dlouhá, my si s Bellou
schruply načerpaly síly a po chvíli už jsme vystupovaly. Počasí nám přálo
a tak byli všichni spokojení. Na Kost přijelo spousta nových výletníků
takže to bylo zase jiný…Teplé počasí ocenila obzvlášť moje panička,
která pro mě skočila bez přemyšlení do takový nehezký vodičky připomínající
spíš barvou travičku…Proto jsem se do ní vlastně šla podívat. Po
tomhle malém divadle už to pokračovalo jako vždy. Byla vyhlášena soutěž,
kterou vyhrál nováček Snoopy, 2.Rasty,3.Grétka. Dále jsme si to
spokojeně ťapkali po silnici a pak opět lesem..To byla ještě hezká
cesta. Pak přišla trochu horší část,rozblácená louka, tu jsme však
všichni úspěšně překonali a dorazili zpátky k hradu. Hladovci ještě
něco málo zakousli v místním bufetu a jelo se domů. Moc se těšíme
za dva týdny a panička doufá, že už nikam nebude muset skákat:-D:-D
-

- Textík
: Amy
- Foto: Radek
-
- 13.4.2008 Skryje
Výletníkům zdar!
Tééda, to byla paráda! Prožily jsme krásnou slunečnou Neděli ve Skryjích, nedaleko od Prahy. Společně se sestřičkou Giou a našimi neposlušnými paničkami jsme brzy ráno z pelíšků doslova naskočily do vlaku a vydaly se poprvé na dlouho
očekávaný výlet. První zastávka proběhla v Kolíně, kde nás již vyčmuchával fešák Miky s paničkou. Během
seznamování k nám po chvíli doběhla další členka výletu, velmi sympatická
Terrinka, s kterou jsme si také hned prohodily par
slov. Už v tu chvíli jsem si říkala, že to bude asi tuze veliká smečka, přesně taková, o které jsem vždy jen snila. Když jsme v 11h dorazily do Skryje, bylo nám hned jasné, že se má sestra Gia zamilovala po uši do Mikyho a podle všeho, ji to
opětoval. No jo, to je celá ona! Hned po příjezdu jsme se vydaly na krásnou procházku, během které jsem se snažila
se všemi seznámit, popřípadě něco dobrého ulovit. Během cesty jsme narazily na menší skalnaté překážky, které nebylo pro mnohé lehké ale za to
zábavné zdolat, až tedy na Archiho, který si cestu zjednodušoval v proti proudu
řeky. Obdivuji jeho plavecké schopnosti! Po chvíli jsme se po mostě dostaly na nádherné místo, uprostřed skal a blízko
vodopádu, kde jsme si odpočinuly a nechaly své páničky trochu posilnit. Tady jsem měla první možnost ukrást něco dobrého, ale nepovedlo
se. Když jsem se už skoro vyšplhala na nějakého paníčka, který svačil voňavý rohlík, nemilosrdná panička mě stihla před úlovkem zastavit.Trochu jsem byla naštvaná, ale hned poté jsme musely vyšplhat skálu, kde mě ten vztek přešel.
Mimochodem, už dlouho jsem neviděla Giu, asi určitě tušíte, s kým je v
popředí :) Krátce před výstupem na vrcholek, pan předseda začal všechny svolávat, aby nás výletníky vyfotil! Po cvaknutí foťáku jsme se na povel rozeběhly a začly hromadně šplhat po skále. Nedaleko od výstupu stála hezká dřevěná chaloupka s velkým prostranstvím, kde se konala sportovní soutěž, která spočívala v tom, kdo v nejrychlejším čase oběhne vyznačenou dráhu včetně spadlého stromu a pár
křovin! Řekla jsem si, že se předtím trochu posilním, a tak mě napadlo se
nejdříve pošmejdit po zemi. Konečně se dostavil úspěch! Neboť jsem v rekordním čase spolkla panu předsedovi,( velkej sympaťák!), celou housku i s obalem. Panička se tehdy na mě pořádně naštvala a trochu jsem se i styděla, protože na mě všichni flekáči koukaly a kroutily
tlamičkou. Už to asi nikdy neudělám! Hned poté začla soutěž. Všichni machři a sněženky byly v zápalu boje, už jsem se nemohla dočkat až na mě přijde
řada Nakonec vyhrál 1.místo Lysien, 2.Gia haf haf!! A třetí Vilík! Jakmile jsme předvedli své běžecké výkony a byly předány ceny, pomalu se pokračovalo lesem dále. Všichni vesele běhaly, štěkaly a honily až do chvíle, kde nás překvapila studená překážka.
Brrr..musely jsme se přebrodit přes studený potok, pěkně nás studily packy,no jo, až na
Archiho, který si klidně do vody lehl a příjemně se
chladil Asi hodinku poté jsme doťapkaly zpět do vesnice, kde se někteří páníčkové zchladily limčou nebo pivem. Přemítala jsem si, kteří hafany mi utkvěly v paměti, určitě to byla Lady,
Terrinka, Quatro( nebo-li také pohon na všechny čtyři??
hm.. tomu moc nerozumím),Lysien, hmmm...Vilik, Amy, no... tak snad se příště se
sestřičkou polepšíme!!
Na další brzký výletek s Vámi se těší Roxy a Gia, a třeba to bude už na Kosti! HAF HAF
-

- Textík
: Roxy a Gia
- Foto: Radek
-
- 30.3.2008 Údolí Hvězdy
Ahojte,
máme za sebou krásne slnečný výlet do Údolí Hvězdy. V malej dedinke Jíloviště sme sa stretli v primeranom počte beaglov a páničkov a hneď aj vyrazili, čmuchajúc a ocikávajúc, všetko, čo nám prišlo do cesty.
Prešli sme popri pár domoch a záhradách, nakukli cez plot, či sa niekde nevarí dajaký dobrý obedík a ráznym krokom sme sa dostali až k lesu a hneď potom k Cukráku. Podľa názvu sme očakávali veľkorozmernú sladkú odmenu a ...
Bola to len vysoká železná vež, ani sa neotáčala, neblikala, proste
nudaaaaaaaaa. Aspoňže predseda mal fantastický nápad na súťaž, takže sme zakotvili pod Cukrákom a mohli začať. Išlo o to, chytiť letiaci piškót alebo frolica do tlamičky. My s Olinkou sme v tejto disciplíne veľké prebornice a keďže sme o zásobu piškót nechceli prísť, dohodli sme sa s
Bellou, že to pre pánikov urobíme napínavé a samy sme si naplnila mlsné brušká. Keď už sa to s našimi dvojnoháčmi nedalo vydržať, nechali sme sa ich tešiť a súťaž sme ukončili. Vyhrala
(akože) Bella, ja (Grétka) som bola druhá a Oli tretia, to bolo radosti a ďalšie
odmeny, mňam mňam.
Čakal nás ďalší úsek cesty v celkom rýchlom tempe. Až neskôr sme
zistili, že pánikov ženie predstava príjemného posedenia pri vode, spojeného s
obedom. My sme skončili uviazané pri plote, ale dávali sme pozor, aby sme pri zbytkoch boli prvé a nedali tak šancu žiadnemu miestnemu holobriadkovi
(preklad do českého jazyka: holobriadok – psisko dedinské, nevychované) :o)
S plnými bruchami (ako kto) naša cesta pokračovala po skalách. Predseda stihol spoločné foto, ale hneď potom sme sa rozutekali po
brehu. A ako vždy, Bella mala šťastie na poriadnu mlsku, len jej paničke sa neviem prečo rybia hlava nepáčila, hm hm.
Nasledoval riadny stupák, ale my beaglovia sme plemeno húževnaté, takže kopec = žiadny kopec, len dvojnožci akosi divne
funeli.
Asi ich omámil ten príval čerstvého vzduchu, ale dostali sme poriadnu dôveru a rozutekali sa na voľno po miestnych lesných stezkách. A to by nebolo nás fabiankových, aby sme to poriadne nevyužili. Oli to vzdala pomerne rýchlo, ale na mňa sa muselo trochu počkať. Panička, keď ma chytila za kožuch, síce vykrikovala niečo o predčasných pôrodoch, či čo, ale mne sa
zdalo, že prísediacej skupinke malá prestávka celkom vyhovovala.
Potom už uviazané, sme sa trmácali pomalým krokom k autám. Tam sme sa rozlúčili, ostatní si to zamierili rovno do pelíškov, naši páničkovia si ešte urobili zachádzku do malej Kovárny pro radost na koláč, studené kafe a teplú čokoládu.
Ten, kto neprišiel, zaváhal. Mali sme sa príma a počasie eňo-ňuňo :o)
Grétka
- Textík
: Grétka a Oli
- Foto: Radek
-
- 16.3.2008 Po stopách Slavníkovců
Nedělní
ráno nebylo moc přívětivé, mrholilo a teplo také vypadá jinak. Ale
protože miluji turistiku, vyrazila jsem na výlet. Po cestě se přidala
Amynka a pokračovalo se dál do Poděbrad. Počasí stále nebylo nic moc,
ale na parkovišti už čekali další kamarádi se svými dvounožci a po
vzájemném uvítání jsme vyrazili. Na břehu Labe dostali někteří z nás
důvěru a ihned zaregistrovali kachničky. Ovšem jako správná poslušná
smečka jsme odolali a šli dál. Přesun k lesíku a prohlášení předsedy,
že není kam utéct, vedlo k vypuštění všech fleků. Nefleci šli bez
vodítek od začátku.
A nastal neřízený (tedy páníky neřízený) úprk do lesa. Když
jsem se tak koukala z lesa na břeh řeky, dvounožci ani nevypadali
jako bíglí výletnický klub. Prostě pouhá skupinka lidí bez psů na
procházce. Bylo nám jich líto, tak jsme se vcelku rychle vrátili. Jenom
Lysienek chtěl udělat paničkám a bráchovi radost
a tak pro ně objevil zahrádku s domečkem a usilovně je k sobě
volal. Archi byl nadšen, ale paničky rozhodly, že se bude pokračovat ve
výletě. Tak jsme šli vstříc dalšímu dobrodružství, které na sebe
nenechalo dlouho čekat – stopička. Někteří z nás, bohužel včetně
mě, byli odchyceni a tak se nemohli zúčastnit výpravy vedené Amy a
Lysienkem. Ti dva jsou
pašáci, ani ne za 10 minut byli zpátky. Lysienkovi šla panička
naproti, protože se chtěla trochu projít po lese, jinak by to samozřejmě
nebylo vůbec potřeba. A šli jsme dál. Protože bylo právě 12.00
povolil předseda návštěvu restauračního zařízení. Dvounožci si
spokojeně hodovali, ale pro nás čtyřnožce zde žádná velká zábava
nebyla. Ale nevadí. Hned po obědě jsme si to vynahradili. Tak třeba já
jsem si
našla výbornou rybí hlavu. Panička radost neměla, ale já ano. A o to přeci
jde. Snad všichni fleci mi voňavoučkou hlavu záviděli! Ale protože
jsem chtěla udělat paničce radost, tak jsem jim tu hlavu nakonec nechala.
A skotačilo se dál. Výborné bylo běhání s Mikýskem a Amy v oranici.
Amy se změnila z trikolórky na bikolórku, a to hnědo-černou. Také
totiž chtěla udělat radost své paničce. Já jsem se proměnila v trikolórku
a to plášťovou. Pláštík jsem ale měla na bříšku. Mikýsek si zase
pořídil krásné hnědé botičky s bambulkama. No prostě - paráda.
A protože cesta rychle ubíhala, záhy jsme dorazili k památníků
Slavníkovců. Všichni jsme se předvedli v nejlepším světle a
hlasitým štěkotem pozdravili. Pak následovalo společné foto a putování
pokračovalo. Šli jsme kolem krásného, vysokého rákosí, což byla opět
výzva pro Lysienka. Je prostě lovec a vlastně tohle byl tak trochu jeho výlet.
Záhy vyčmuchal bažanta a začala honička. A protože Lysienkovi
paničky jsou pro každou špatnost, šly lovit také. Po chvilce se
vynořila Lenka s Lysienem (už je to nebavilo), ale Ivana lovila stále.
Na přivolání Lenky ovšem zareagovala okamžitě a musím přiznat, že přivolání
jí jde fantasticky. Stačilo zavolat jen jednou a už byla zase s námi
ve smečce a šlo se dál.
Po chvilce nás ovšem páníci na pokyn předsedy zaparkovali a
vrhli se soutěžit. Soutěž byla opět super. Dvounožci skládali puzzle
se Snoopym na čas. Nejdříve si ovšem museli pro obálku se skládačkou
doběhnout do křoví. To asi aby věděli, jaké to máme my těžké, když
pořád běháme do nějakého roští. A skládání papírových puzzlíků
jim zpříjemňoval silný vítr. Tak
to bylo pro dvounožce zábavnější a my jsme jim fandili. Panička
se snažila a tak jsem dostala krásný diplom za první místo a výborné
pamlsky. Na druhém místě skončil Mikýsek a na třetím Amy. No prostě
naše partička “z oranice“ bodovala. A pak už se putovalo zpět. Šli
jsme kolem golfového hřiště a všichni hráči si nás a páníčky závistivě
prohlíželi. Je pochopitelné, že by byli chtěli jít s námi, ale
ty jejich vozejčky a tvrdé míčky se prostě na výlety nehodí. To je nám
jasné všem. A proto my máme batůžky plné dobrot a ne vaky na kolečkách
plné divně zahnutých kovových aportků. Tak si kamarádi také sbalte své
batůžky a pojeďte s námi na výlet! Těším se na vás! Haf,haf!
Bella
-
- Textík
: Bella
- Foto: Radek
-
- 2.3.2008 Louštín
Ahoj lidičky, v neděli
jsem měl před sebou svůj první výlet a vůbec jsem nemohl dospat. Vstával
jsem už v sedm a pomalu se pokoušel probudit i paničku. Příprava
na výlet byla rychlá a kolem půl desáté jsme vyrazili. Kolem desáté
hodiny jsem se seznámil s Terinkou. Byla to láska na první pohled a
ještě dnes se mi o ní zdálo. Nejkrásnější fenka, jakou jsem kdy v životě
viděl. Po půlhodinové romantické cestě autem jsme dorazili na místo určení
– nádraží Řevničov. Později postupně přijeli i další kamarádi.
Něco po jedenácté hodině jsme vyrazili. Nejdříve jsme šli po červené,
která nás zavedla na první rozcestí, kde byla vyhlídka a malá přestávka.
Dále jsme šli po zelené,kde proběhla další přestávka, malá svačinka
a taky soutěž. Soutěž byla velmi zábavná, ale bohužel jsme s paničkou
nic nevyhráli. I přesto není důležité zvítězit, ale zúčastnit se.
Příště se nám snad podaří něco vyhrát. Poslední část cesty proběhla
za silného deště. Panička měla sice pláštěnku, ale já byl promočený
na kost. I když nám počasí moc nepřálo, tak jsme všichni dorazili v pořádku
k autům a odjeli do teplého pelíšku. Těším se na další výlet
a taky moc na Terinku.
-
- Textík
: Spike
- Foto: Radek
-
- 17.2.2008 Záhořanské údolí
-
Ahoj výletníci!
-
přesto, že bylo velmi mrazivé ráno a z pelíšku se mojí paničce moc nechtělo, nemohl jsem dospat a zavčasu ji probudil několikerým olíznutím, abychom náhodou nezaspali. Těšil jsem se totiž hodně na svoje kamarády, se kterými jsme měli sraz v Davli na nádraží. Byla tam
Oli, Gretka, Amy, Terinka a Mikýsek. Přišel i nový Machr, o kterém si náš předseda původně myslel, že je Sněženka. Ač jsem se těšil na holčičku, musím říct, že Bigi je fajn. Po zakoupení jízdenek a nasazení košíků jsme v 10.13 nastoupili do vláčku a uháněli směr Luka pod Medníkem. Pan „Štíplístek“ byl moc milý a nechal nás sedět na sedačkách, abychom mohli koukat ven. Jízdu krásným slunečním dnem jsme si užívali. Po vystoupení z vlaku mi panička zapomněla sundat košík - je to hrozná popleta, což se potvrdilo i později, kdy na místě, co jsme svačili nechala moje vodítko!!!
-
Od vlaku jsme se vydali po značce, ale v prvním lesíku se Bigi rozhodl vydat se jinam… po chvíli volání se přeci jen vrátil a šel s námi dál. Jeho rozhodnutí jsme všichni uvítali J Došli jsme až k vyhlídce
„Třeštibok“, kde jsme zapózovali pro společné foto. Amy se ukázala jako velice poslušná, svoji paničku na každé zavolání poslechla (panička pak prozradila mojí paničce, že Amy nedostala ráno
napapat, takže si pro pamlsek vždy ráda přišla). Gretka a Oli zůstaly na vodítku - páníčkové nestáli o zvyšování adrenalinu - což se nedivím, minule to Oli faaakt - i na můj psí vkus - přehnala. Cestou jsme potkali i 2 koně, ale nechali jsme je v klidu projít. Cesta nás zavedla až k Záhořanskému potoku, kde jsme se nabumbali a někteří z nás i vykoupali - nejvíce Mikádek, kterému se nevyplatilo hopsání z jedné ledové kry na druhou. Amy a
Bigi, kteří spolu hodně „pekli“ a stále vymýšleli lotroviny, se prošli po ledu a všichni zatajili dech, protože to byl dost kaskadérský kousek. Já už jsem rozumnější, tak jsem si to - po řádném zhodnocení situace - raději oběhl přes lávku. Pak už jsme se volným krokem blížili k Davli a konci našeho putování.
-
Soutěž se tentokrát nekonala, ale příště nám to předseda určitě vynahradí!
-
-
Tak doufám, že všichni výletníci dobře dojeli domů a že Ti co s námi nebyli se příště polepší.
Na další výlet se svými kamarády se těší
Váš Vilík
-
- Textík
: Vilík
- Foto: Radek a
Vilík
-
- 3.2.2008 Bílichovské údolí
-
Ahoj všichni, tak máme za
sebou výlet v Bílichově. Výlet začal jak bylo v plánu v 11:00,
kdy jsme všichni vyšli směr les a louky. Flekáči byli spokojení a hned v prvním
lesíku si jich pár odběhlo po nějaké té stopičce. Po chvíli byli zase
zpět a mohlo se jít dál. Další přestávka proběhla až u rybníka, kdy
byl čas jak na svačinu, tak i na soutěž. Ta spočívalo v tom, kdo
nejdřív vyčmuchá a spapá ukrytý pamlsek. Všem pejskům se tahle soutěž
moc líbila. Pak se pokračovalo dál. V lese na cestě už jsme byli spíš
na vodítku, protože to tam všude moc a moc vonělo a páníci nechtěli v lese
nocovat. Oli však byla vypuštěna, chvíli si pobíhala v lese a mezitím
se vyhlásil nejrychlejší jedlík. První místo Bella, druhá Anetka a třetí
Lysien. Oli mezi tím dorazila a šlo se dál směr k autům a tam už
byl konec. Počasí nám přálo a všichni páníci a pejsci spokojeně
odjeli domů.
-
- Textík
: Amy
- Foto: Radek,
Vilík
-
- 20.1.2008 Kutnohorské
ploužení
-
Ahoj flekáči,
sraz v jedenáct na náměstí jsme sice nestihli, ale po pár metrech už jsme
smečku doběhli. A zahájili jsme výlet fotem v altánku. Pak jsme vyrazili po
červené, a ta nás zavedla k řece Vrchlici. Tu jsme měli po pravici, ovšem "větší atrakce"
byla po levici, a to vodní kanál či co. No vody dost, stěny hladké, jak se z toho
špatně skáče zpět na břeh, jsem zjistil. První plavec byl Mikýsek, ten
měl vodu do
pasu, a panička ho vytáhla. No a já byl druhý, dal jsem pár temp, a nemohl ven.
Ještě, že byl předseda nablízku, a z vody mě vytáhl. Ostatní si na svou koupel
počkali
do potůčku. Pelášili jsme kolem mlýnu, ve vodě zahlédli žábu, běhali a
slídili, vždyť
jsem byl s beaglíky. A tradičně byla soutěž. Sesedli jsme se v altánku, předseda
nám
rozdal papíry, a vyráběli jsme vločku. Nejhezčí měl Snip, druhá byla
Bella, a třetí Mikýsek. Bella vyhrála moc dobrá kokinka, dala nám ochutnat,
mňam mňam. A pak jsme
zase vyrazili, z červené se vydali po modré, loukami, kolem přehrady, polní cestou. A
zpět na náměstí. Tam jsme si řekli pac a ahoj na dalším výletě.
-
Edík.
-
- Textík
: Edík a Baldík
- Foto: Radek
-
- 6.1.2008
Tříkrálové Bloumání
-
Tříkrálové bloumání aneb Běžte se klouzat na Vyšehrad
-
I tak by se dal nazvat první letošní výlet. Moc se nás nesešlo. Zato jsme
s sebou měli lampiony a stativ. Takže celkem fajn sestava. Za fleky se tradičně zúčastnily Grétka s Oli (mimo jiné Výletnice roku 2007), Lysien (k jeho působení na tomto výletě se vrátíme v závěru článku), Atom (nováček, a už si přitáhl tři holky!) a Yafi s Bossem (pro změnu zcela tradičně dorazili pozdě). Nefleky reprezentoval tiskový mluvčí Archi a modelka Mikýsek, který si
jako jediný užíval vycházky "navolno", což jeho panička okomentovala slovy "on neuteče, on je hodný". Bíglové jsou taky hodný!!!!!!!!!!!!.
-
Vycházka začala u kostela Sv. Pe a Pa a pokračovala podél hradeb. Kulturní referent odpovědný za KPČ (kulturně poznávací činnost) nás průběžně obohacoval o informace kdo odkud skočil (Šemíkem počínaje a tou opilou paní v prosinci konče), a kdo se kde narodil, reportér předseda průběžně fotil naše vysmáté figury a bíglové průběžně čůrali a kakali a čmuchali. Ačkoli byla vycházka situována do prostředí upraveného terénu, potkaly nás cestou i dva menší adrenalinové zážitky na uklouzaném sněhu. Taženi vlastními miláčky sjížděli jsme ty kopečky s hrozným povykem, zvláště když se předseda jako poslední vyřítil ze zatáčky s napřaženým lampionem připraven prošpikovat prvního čumila, který bude na ráně.
-
Leč nikdo nebyl zraněn, takže závěrečné foto nás bylo opět plné.
-
Bylo to supééér!!!!!!!!!!! Těšíme se na další výlet!!!!!!!!!!!
-
Na závěr vzkaz od Bossíka Lysienovi: "Lýso, povídal jsem před usnutím Bibince o těch masážích bederní páteře, kterých jsi mi na Vyšehradě mnoho uštědřil. Tak jsem ji nadchnul, že slíbila účast na výletě při nejbližším háracím termínu.Haf
hau."
-
Za Skorkovskou smečku
-
Yafka a Bossík
-
- Textík
:Yafka a Bossík
- Foto:
Radek
|